Vzpomínky na starou Roudnou

Autor: Karel Hrubý <(at)>, Téma: Zajímavosti, Vydáno dne: 09. 08. 2011

PodaÅ?ilo se nám objevit unikát. Je to opravdu tak. Pan doktor Karel Hrubý ze Å¡výcarské Basileje se tedy ozval sám, ale jeho informace jsou pro nás opravdu více než nalezený poklad. Tento dlouholetý obyvatel Roudné z Malické ulice zavzpomínal na léta strávená ve své rodné Ä?tvrti a s obdivuhodnou pÅ?esností popsal, jak to na Roudné vypadalo ve dvacátých a tÅ?icátých letech minulého století. 




Následující Å?ádky jsou urÄ?eny pÅ?edevším k osvÄ?žení pamÄ?tidomácích“, tj. lidí, kteÅ?í Roudnou důvÄ?rnÄ?ji znají, vÄ?dí, jak probíhají jednotlivé ulice, kde jsou charakteristické budovy, „pláckya pod. Svým detailním výÄ?tem hlavních míst roudenského dÄ?ní nebudou tyto Å?ádky zábavnou Ä?etbou. Je to spíše jen mozaika pozorování, dojmů i historického materiálu, která snad jednou pomůže nÄ?kterému studentovi napsat opravdu odbornou, o prameny solidnÄ? opÅ?enou studii o Roudné. Pro mne to byla jen procházka pamÄ?tí, která kupodivu si udržela jeÅ¡tÄ? hodnÄ? vzpomínek na mladá léta (zatímco s blížící se devadesátkou ta pozdÄ?jší léta vybledávají!).

   



Malicka1950.jpgRoudná ve dvacátém století, jehož velkou Ä?ást jsem tam prožil, byla pÅ?evážnÄ? dÄ?lnickou Ä?tvrtí se silnou vrstvou drobných živnostníků a Å?emeslníků, jejichž životní úroveÅ? i mentalita se jen málo liÅ¡ila od proletáÅ?ského prostÅ?edí. A také Ä?tvrtí, která jeÅ¡tÄ? mÄ?la dost velký poÄ?et zemÄ?dÄ?lských usedlostí, pÅ?ipomínajících, že Roudná mÄ?la pro mÄ?sto PlzeÅ? pÅ?ed jeho industrializací živitelskou funkci. Pracovních pÅ?íležitostí tu bylo málo, za prací se muselo choditza Å?ekudo velkých průmyslových podniků nebo veÅ?ejných služeb. VÄ?tÅ¡inu obyvatel tvoÅ?ily dÄ?lnické rodiny (Å¡kodováci, železniÄ?áÅ?i, pivovarníci, dÄ?lníci různých profesí i pomocní dÄ?lníci bez vyuÄ?ení, poÅ¡tovní a mÄ?stÅ¡tí zamÄ?stnanci atp.), tu a tam bydlel nÄ?jaký úÅ?edník, uÄ?itel, vojenský gážista, jejichž pÅ?íjmy byly ponÄ?kud vyšší (a hlavnÄ? stálé, což se projevilo pÅ?íznivÄ? zejména v dobÄ? velké hospodáÅ?ské krize v tÅ?icátých letech, kdy mnoho dÄ?lníků se octlona dlažbÄ?a byli odkázáni jen na nepatrnou pomoc odborů a pracovního úÅ?adu). Sociální status majitelů domů a živnostníků (obÄ? kategorie se Ä?asto pÅ?ekrývaly) byl ovÅ¡em vyšší než status dÄ?lníků Ä?i lidí, kteÅ?í se živili jen námezdní prací. Ale způsob jejich života byl blízký jejich proletáÅ?skému okolí. VÅ¡ichni tu museli zápasit o existenci, nÄ?kteÅ?í na ponÄ?kud vyšší úrovni, ale pÅ?íliÅ¡ markantní rozdíl v jejich způsobu života nebyl. Žilo se skromnÄ?, ale ne hladovÄ? (jen v tÅ?icátých letech tu hospodáÅ?ská krize život silnÄ? pÅ?iÅ¡krtila). Rozdíly sociální a ekonomické byly do znaÄ?né míry setÅ?eny podobným životním stylem, který se vyznaÄ?oval kulturní jednorodostí, otevÅ?enÄ?jší komunikací a sníženými zábranami ve styku s okolím. I politická orientace, jejímiž hlavními proudy byli sociální demokraté a národní socialisté (do znaÄ?né míry se to projevovalo v orientaci obou roudenských tÄ?locviÄ?ných jednot, DTJ a Sokola) byla mírnÄ? levicová; pravicové strany tu mÄ?ly slabší postavení. Snad nejvÄ?tší rozdíl mezi obyvateli byl subjektivního charakteru, jak kdo svou existenci vnímal, co oÄ?ekával od budoucnosti, co chtÄ?l pÅ?ipravit svým dÄ?tem...

Zcela vyjímeÄ?nÄ? tu mÄ?li bydliÅ¡tÄ? Ä?i vlastní dům lidé, které bylo možno oznaÄ?it za zámožnÄ?jší, jako byl továrník Šíp (výroba dÄ?tských koÄ?árků na rohu ulic Pod VÅ¡emi svatými a Malické), majitel zámeÄ?nické výrobny u sv.Rocha Müller, majitel stáÄ?írny piva v KÅ?ížkové ulici KokoÅ¡ka Ä?i obchodník Poljak, který mÄ?l v DÅ?evÄ?né ulici (MansfeldovÄ?) velký obchod porcelánového zboží a dům Na Roudné 35. K zámožnÄ?jším patÅ?ili i nÄ?kteÅ?í majitelé zemÄ?dÄ?lských statků, kterých bylo v tÅ?icátých letech jeÅ¡tÄ? sluÅ¡ná Å?ádka. Tak napÅ?.Å pirkovi na rohu Roudné a LuÄ?ní ulice, Fürichovi v zatáÄ?ce na zadní Roudné, Ä?ervenkovi pod kostelem VÅ¡ech svatých a také tÅ?i hospodáÅ?ské dvory hned na zaÄ?átku ulice Pod VÅ¡emi svatými po levé stranÄ?: Holubovi, Vajsovi (pozdÄ?ji si postavili dům s hospodáÅ?skými budovami v BÄ?lhorské ulici) a druzí Å pirkovi. Za sokolovnou bylo hospodáÅ?ství u dalších Holubů (pozdÄ?ji tam ve stodole byl sklad uhlí a dÅ?íví) a dále na zadní Roudné byla hospodáÅ?ství u Bartovských a u Å evÄ?íků. . Bylo tu jeÅ¡tÄ? nÄ?kolik jiných usedlostí, tak napÅ?. Na Roudné pÅ?ed sokolovnou u MaÅ¡atů nebo Jedlíkovi Pod VÅ¡emi svatými 26, ale tyto rodiny byly živy pÅ?edevším z povoznictví, tj.rozvážkou napÅ?. ledu pro pivovar, stavebního materiálu a pod. Také velký poÄ?et zahradníků, kteÅ?í lemovali nezastavÄ?ný okraj Roudné od LuÄ?ní ulice až k zadní Roudné a osadÄ? v Ráji, pÅ?ipomínal jeÅ¡tÄ?, že tu bývalo vydatné zelináÅ?ské zázemí mÄ?sta. Jenom v LuÄ?ní ulici podél cesty k Viktorce si pamatuji zahradnictví u Krainerů, u JanouÅ¡ků, u Pokorných, Volfů, Å polců a Zviklů; v BÄ?lohorské byla zahrada paní Valtrové, v KÅ?ížkové ul. pod Karlovarskou tÅ?. Jeremiášovi. A celá Å?ada zahradníků lemovala jeÅ¡tÄ? zadní Roudnou. V tÅ?icátých letech bylo Å¡iroké pole mezi LuÄ?ní ulicí a zadní Roudnou pÅ?emÄ?nÄ?no v zahrádkáÅ?skou kolonii, která poskytovala za války i v pozdÄ?jších letech zeleninu nÄ?kolika desítkám samozásobitelských rodin. Å?ada zelináÅ?ských zahrad byla také na druhé stranÄ? Karlovarské tÅ?ídy a v Lochotínské ulici. ZemÄ?dÄ?lský charakter byl prostÄ? na Roudné stále jeÅ¡tÄ? patrný.

MístnÄ? se tzv. lepší lidé usidlovali vÄ?tÅ¡inounahoÅ?eu tehdejší Karlovarské tÅ?ídy (dnes Otýlie Beníškové), kde byly už ponÄ?kud modernÄ?ji vybavené domy (tj. alespoÅ? s pÅ?edsíní, samostatným pÅ?ívodem vody, se splachovacím záchodem a nÄ?které dokonce s koupelou). Také pozdÄ?jší stavby v ulici Pod VÅ¡emi svatými a družstevní domy na konci Malické ulice byly už vyšší kvality. K tomu patÅ?ily i domy postavené v meziváleÄ?ných letech jako dům u Hnátů v LuÄ?ní ulici (poslední na pravé stranÄ?), dva domy v BÄ?lohorské ulici, které postavili Vajsovi a majitelka pÅ?ilehlého zahradnictví paní Valtrová, stejnÄ? jako nÄ?kolik jednopatrových vilek na pravé stranÄ? ulice Pod VÅ¡emi svatými smÄ?rem k parku. Vcelku se Roudná od nÄ?kolikapatrových domů na Karlovarské tÅ?ídÄ? postupnÄ? snižovala až k okrajovým rodinným domkům na konci LuÄ?ní ulice a zadní Roudné, za nimiž byly už jen zahrady, hÅ?iÅ¡tÄ? a louky. - VÄ?tÅ¡ina domů byla vybavena kanalizací, jen nÄ?které pÅ?ízemní domky v LuÄ?ní ulici a na zadní Roudné tutovymoženostjeÅ¡tÄ? nemÄ?ly. Byty ve starých domech byly vÄ?tÅ¡inou bezpÅ?ísluÅ¡enství“ (tím se mohlo tehdy rozumÄ?t jen sklep, půda, pÅ?íp. kůlna na dvorku za domem, koupelny byly vzácností), z chodby se vcházelo rovnou do obytné místnosti. Mnoho bytů mÄ?lo jen jednu místnost, v níž se vaÅ?ilo, jedlo, spalo. Byty se samostatnou ložnicí byly snad nejÄ?astÄ?jší, více místností si mohli dovolit jen lidé s pevným vyšším pÅ?íjmem, jichž nebylo na Roudné mnoho. Ve vÄ?tÅ¡inÄ? domů s více nájemníky se vodatoÄ?ilau jednoho vodovodniho kohoutku na spoleÄ?né chodbÄ?, záchody byly také jeÅ¡tÄ? Ä?asto spoleÄ?né pro celé poschodí. ElektÅ?ina a plyn byly vÅ¡ak instalovány už ve vÄ?tÅ¡inÄ? domácnostíi když jeÅ¡tÄ? byla také Å?ada domácností, kde se svítilo petrolejkou.

Domovní fond byl už tehdy z velké Ä?ásti dost zastaralý. VÄ?tÅ¡ina domů tu stála už pÅ?ed I.svÄ?tovou válkou, nÄ?co k nim pÅ?ibylo ve dvacátých a tÅ?icátých letech, ale potom už výstavba stagnovala. Domy byly Ä?asto ve vlastnictví živnostníků, kteÅ?í v nich mÄ?li i své provozovny, jen málo domů neslo svým majitelům renditu; pÅ?i nízkém nájemném (regulovaném zákonem na ochranu nájemníků) nebyla stejnÄ? pÅ?íliÅ¡ vysoká. Bytový fond se proto jen zÅ?ídka opravoval Ä?i modernizoval, což se Ä?asem zaÄ?alo projevovat i na zÅ¡edlých a oprýskaných fasádách domů. Stav se jeÅ¡tÄ? postupnÄ? zhorÅ¡oval, když v padesátých letech dispoziÄ?ní právo vÄ?tÅ¡iny majitelů bylo okleÅ¡tÄ?no a Ä?asto nezbývalo, neždarovatdům mÄ?stu, aby se o nÄ?j staralo. Listopadový pÅ?evrat zastihl Roudnou v Å¾alostném stavu.